Historie 532. praporu elektronického boje

• Do roku 1991 prapor působil v posádce Mariánské Lázně jako 77. radiotechnický prapor zvláštního určení, kde plnil úkoly rádiového a radiotechnického průzkumu se zaměřením na jihozápadní směr.

• V roce 1991 prapor postupně změnil zaměření na severozápadní směr, na území bývalé Německé demokratické republiky, kde působily jednotky bývalého Společenství nezávislých států a redislokoval se do posádky Litoměřice.

• Po odchodu vojsk Společenství nezávislých států z území Německé demokratické republiky byl k 1.4. 1993 na území Moravy vytvořen 2. radiotechnický uzel s velitelstvím v Opavě, čímž navázal na historické tradice původního praporu.

• V roce 1995 z tohoto útvaru vznikl 111. prapor elektronického boje.

• V letech 1999 a 2002 došlo postupně ke sloučení všech jednotek elektronického boje pozemních sil do jediného celku s velitelstvím v Opavě.

• K 30.9. 2005 se útvar ruší a od 1.10.2005 vzniká 532. středisko elektronického boje jako součást nově vytvářeného 53. centra pasivních systémů a elektronického boje.

• K 1.10.2007 se útvar reorganizoval na 532. prapor elektronického boje, který je součástí 53. brigády pasivních systémů a elektronického boje.

Historie vojenské posádky v Opavě

Stálá vojenská posádka v Opavě byla zřízena již v první polovině 17. století. Město blízko styku hranic tří států bylo často na směru velkých vojenských tažení.

Za rakousko-uherské monarchie bylo v Opavě několik velkých kasáren, v nichž byl mj. umístěn tehdejší pěší pluk č. 1 Císaře Františka Josefa I.

Krátce po vzniku Československa byl do Opavy přemístěn 34. čs. střelecký pluk, později pak část pěšího pluku 15, lehký dělostřelecký pluk 8 (s velitelstvím v Hradci n. Mor.) a jiné dělostřelecké útvary. Do roku 1931 bylo v Opavě také velitelství 8. divize, následně pak pěší brigády 15. V roce 1936 začala v okolí Opavy rozsáhlá výstavba stálého československého opevnění v blízkosti tehdejší hranice s Německem. Řídilo ji Ženijní skupinové velitelství IV. V březnu 1938 byl do Masarykových dělostřeleckých kasáren umístěn IV. prapor hlučínských hraničářů obsazující těžká opevnění a další útvary hraniční oblasti 37. Po podpisu mnichovské dohody museli čs. vojáci opustit svá postavení bez boje a do Opavy 8.10.1938 vstoupily jednotky německé 2. armády gen. pěch. Gerda von Rundstedta.

Během 2. světové války byla v Opavě velká posádka německé armády a vojenská nemocnice.. Počátkem roku 1945 Němci provizorně upravili za okupace devastovaná opevnění, doplnili je minovými poli, polním opevněním a překážkami. 20.3.1945 byla Opava vyhlášena za pevnost. Po těžkých bojích město osvobodili 22. - 23.dubna 1945 vojáci sovětské 60.armády generála P. A. Kuročkina. Boje na jeho dnešním území trvaly od 17.4. do 6.5.1945. Před Opavou úspěšně bojovali také čs. tankisté a letci.

V poválečném období byly ve třech opavských kasárnách rozmístěny různé dělostřelecké a pěší (později motostřelecké) útvary čs. armády. Od roku 1966 do roku 1995 zde bylo ve Vajdových kasárnách Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova. Mnozí z jeho absolventů dnes slouží ve vysokých funkcích v Armádě České republiky. V roce 1969 bylo v Opavě zřízeno Výcvikové středisko specialistů raketového a dělostřeleckého vyzbrojování. V roce 1970 byl z Krnova do Opavy přemístěn 5. geodetický odřad, který až do svého zrušení v roce 1992 plnil důležité úkoly vojenského mapování a vyměřovacích prací na státních hranicích. Od 1.7.1997 do poloviny roku 2003 byla v Opavě Výcviková základna logistiky, následně do konce roku 2005 Výcvikové středisko logistiky generála Píky, které zaniklo ke dni 31.12. 2005. Od roku 1993 do konce září 2005 byl v Opavě dislokován 111. prapor elektronického boje. Od 1.10.2005 je v Opavě umístěno 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje a 532. středisko elektronického boje. Dne 28.10.2006 udělil prezident republiky 53. centru pasivních systémů a elektronického boje čestný název „Generála Heliodora Píky“. Dne 1.10.2007 byly oba útvary přejmenovány na 53. brigádu pasivních systémů a elektronického boje a 532. prapor elektronického boje.